![[Obrázek loga společnosti]](_borders/SAD_logo.JPG){kind=logo}
|
|
|
|
Společnost Antonína Dvořáka (dále též SAD)Založena byla 29.března 1931 původně jako Spolek pro postavení pomníku Mistra Antonína Dvořáka v Praze , ale po létech neúspěšných snah ozdobit Prahu Dvořákovým monumentem byla raději roku 1944 přejmenována na Společnost Antonína Dvořáka. - Skladatelova socha v nadživotní velikosti byla nakonec realizovaná akad. sochařem Janem Wagnerem podle modelu jeho otce, sochaře Josefa Wagnera až roku 2000 u příležitosti projektu Praha-evropské město kultury ve spolupráci Společnosti Antonína Dvořáka s Magistrátem města Prahy a dalšími spoluorganizátory a sponzory. Socha byla umístěna před pražské Rudolfinum, sídlo České filharmonie, jejíž zahajovací koncert Dvořák roku 1896 řídil, tj. před budovu, v níž také jako profesor a ředitel Pražské konzervatoře v letech 1891-1904 působil. Mezi dva nejvýznamnější činy této Společnosti patří založení Muzea Antonína Dvořáka, a to nedlouho po zahájení činnosti tohoto spolku dne 20.června 1932. Tehdy se poprvé otevřely brány Michnova barokního letohrádku v Praze na Novém Městě ( kde je muzeum dodnes) a představil se prvý soubor památek na slavného autora shromaždovaný členy tohoto spolku ve spolupráci se skladatelovou rodinou. Posléze se Společnost podílela na založení Památníku Ant. Dvořáka v jeho rodném domě v Nelahozevsi (1951). Dalším stěžejním činem SAD bylo zřízení ediční komise pro Souborné vydání děl Antonína Dvořáka po roce 1954. Tato komise pracovala až do konce 90. let a podařilo se jí vydat většinu ze skladatelovy tvorby . Průběžně se v ní vystřídali : ing. Otakar Šourek (předseda komise) , dr. Antonín Čubr, František Bartoš, dr. Jiří Berkovec, dr. Jarmil Burghauser, Jan Hanuš, Ladislav Láska, Antonín Pokorný, Karel Šolc, Miroslav Nový . Společnost vznikla z popudu Dvořákova oddaného pomocníka z doby skladatelova amerického pobytu, českoamerického houslisty a posléze violisty Josefa Jana Kovaříka. Mezi zakládajícími členy Společnosti nalezneme jména členů Českého kvarteta: houslisty Karla Hoffmanna, skladatele a houslisty Josefa Suka (Dvořákova zetě a žáka), violisty Jiřího Herolda a cellisty Ladislava Zelenky, dále pak Dvořákových žáků , skladatelů Vítězslava Nováka a Rudolfa Karla, a dalších ctitelů jako byl autor Dvořákovy monumentální monografie, již zmíněný Otakar Šourek, klavíristé Karel Hoffmeister a Roman Veselý , malíř – karikaturista Hugo Boettinger ad. Mezi těmi, kteří se aktivně podíleli na pěstování dvořákovského odkazu ve Společnosti Ant. Dvořáka, jmenujme především její předsedy. Byli jimi : JUDr. Maxmilián Leiser, dr. Richard Stretti, Dr.h.c. Josef Suk (skladatel), Dalibor C. Vačkář, PhDr. Jarmil Burghauser, Radoslav Kvapil, Prof. Radomil Eliška. Čestným předsedou SAD byl poprvé jmenován roku 1997 skladatel a dlouholetý člen vydavatelské komise díla Ant. Dvořáka, hudební skladatel Jan Hanuš; po něm byl zvolen čestným předsedou vnuk Josefa Suka (skladatele) a pravnuk Dvořákův - houslový virtuos Dr.h.c. Josef Suk, a následně dirigent Prof. Jiří Bělohlávek, tehdy již prezident Dvořákovy společnosti ve Velké Británii. Po jeho předčasné smrti r. 2017 byl čestným předsedou zvolen prof. Radomil Eliška (volba 2018). Pro SAD pracovali po léta nezištně zvláště jednatelé spolku: Jan Miroslav Květ, Ing. Otakar Šourek, JUDr. Karel Mikysa, Eva Šebková, PhDr. Jitka Suková či místopředseda Jindřich Jaroš , JUDr. Václav Tvrzník, PhDr. Milan Pospíšil, CSc., PhDr.Jarmila Tauerová - em. vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, nebo další činitelé: paní Marie Březnovská-Mikysová, Prof. František Pišinger - zakládající člen Dvořákova kvarteta, ad. V současnosti pak i americký muzikolog, dvořákovský badatel žijící dlouhodobě v České republice, dr. David R. Beveridge. S platností od 15.9.1991 je SAD sdružením samostatným s plnou právní subjektivitou – tj. byla jí navrácena právní suverenita , kterou za éry socialistického Československa ztratila, kdy bylo zestátněno jí založené Muzeum Ant. Dvořáka (1956) v Praze , a kdy byla nucena předat své i následně získané sbírky státu (což byla podmínka, aby mohla ve své činnosti pokračovat, později pod zastřešující institucí, jíž byla tehdy Česká hudební společnost). Dnes má Společnost Antonína Dvořáka cca 200 členů, jak z řad Dvořákových příznivců - laiků, tak sdružuje významné interprety, hudební skladatele, muzikology, hudební popularizátory a organizátory. Především ve spolupráci s Muzeem Antonína Dvořáka pokračuje SAD ve šlépějích svých předchůdců v propagaci a ochraně odkazu Antonína Dvořáka doma i v zahraničí. Pořádá koncerty , besedy, přednášky a zájezdy ( např. do Křečovic na pietní koncert v rodišti skladatele Jos. Suka, tuto akci pod názvem „Sukovy Křečovice“ založila SAD a průběhem let pořádá Mezinárodní hudební festival Pražské jaro za podpory houslového virtuóza Josefa Suka a po jeho smrti za podpory jeho manželky pí. Marie Sukové). SAD spolupořádá v jubilejních letech k 1. květnu pietní vzpomínkovou slavnost u hrobu Antonína Dvořáka na památném Vyšehradě, a k datu 8. září každoročně i slavnostní matiné ve Dvořákově rodném domě s tradičním názvem „ Dvořákova Nelahozeves“. SAD spolupracuje s Dvořákovou společností ve Velké Británii (The Dvořák Society for Czech and Slovak Music in Great Britain), jejíž předsedkyní je - po dlouholetém předsedovi panu Grahamu Melville-Masonovi - paní Annette Percy , nyní, od jara 2019 , s panem Davidem Robertsem. Spolupracuje také s americkým spolkem dvořákovských příznivců zv. DAHA (Dvořák American Heritage Association), vedenou Susan Lucak v New Yorku, jež navázala na odkaz českoamerického architekta Hirda Pokorného. K zahraničnímu renomé Společnosti Ant. Dvořáka přispěl především dvořákovský badatel, muzikolog, skladatel a sbormistr PhDr.Jarmil Burghauser (1921-1997), jenž navázal na dílo Otakara Šourka a zpracoval Thematický katalog díla Antonína Dvořáka (vyd. 1960 a 1996) a inicioval doma i v zahraničí novou vlnu zájmu o vědecké zhodnocení díla Ant. Dvořáka ( vědecké konference na půdě České hudební společnosti – Společnosti Ant. Dvořáka v 80. létech, jež pak vyvrcholily světovým kongresem A. Dvořáka na Dobříši 1991) a jenž tím přispěl k sérii mezinárodních dvořákovských konferencí pořádaných následně v USA, Francii, Německu aj. V předcházejících létech se SAD podílela také na zřízení pamětních desek připomínajících Dvořákovy pobyty na zámku Sychrov, Lužany, v Karlových Varech, apod., a samozřejmě v Praze ( Rudolfinum). Také šířila památku Dvořákových žáků, zvláště Josefa Suka, Vítězslava Nováka, Oskara Nedbala, Julia Fučíka, Rudolfa Karla ad. Ke 100. výročí úmrtí Antonína Dvořáka (2004), které zařadilo mezi světová výročí UNESCO, přispěla Společnost Antonína Dvořáka mj. zřízením pamětní desky na kostele sv. Vojtěcha v Praze. SAD se také přičinila o prohlášení domu v němž Ant. Dvořák v Praze dlouhá léta žil, tvořil a kde také zemřel v Žitné ul. 14 (dříve 10) za kulturní památku. Nově nechala SAD zřídit uměleckou desku v kameni na rodném domě skladatele v Nelahozevsi (navrhl a r. 2019 provedl akad. architekt pan Petr Váňa). Společnost Antonína Dvořáka přijímá stále nové členy na základě jejich vyplněné přihlášky po zaplacení ročního členského příspěvku (formulář přihlášky ke stažení a Stanovy SAD – viz webové stránky, adresa: www.dvorakantonin.com) Pro své členy dojednává SAD zlevněné vstupenky na některé dvořákovské ad. koncerty (např. festivalu „Dvořákova Praha“, Českého komorního spolku), divadelní představení , přednášky (zvl. v Muzeu Ant. Dvořáka ) a exkurze („Rudolfinum“ v Praze). Pravidelně informuje o zajímavých akcích k tématu (zvl. přímou elektronickou cestou). Publikace vydané SAD poskytuje se slevou nebo zdarma. Ze zájezdů zmiňme zvláště r. 2019 konaný na zámek Maleč, kde žila libretistka Dvořákových oper Dimitrij a Jakobín, vnučka Fr. Palackého a dcera F. L. Riegra: Marie Červinková-Riegrová (zámek je nyní ve vlastnictví pana Václava Macháčka-Riegra, jenž se členům výpravy se svou chotí velmi věnoval). SAD předává po léta cenu za nejlepší interpretaci Dvořákovy písně laureátům Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech (kterou pomáhala ještě jako republikovou soutěž založit), dále oceňovala mladé skladatele česko-korejské soutěže ( IADCC) , tj. Mezinárodní kompoziční soutěže Antonína Dvořáka, nově pak vybranou účastnici Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala (konané v Praze r. 2019 a 2020). Soutěž mladých klavíristů je novým počinem členky výboru SAD MgA. Slávky Pěchočové-Vernerové, PhD. pro rok 2021, u příležitosti 180. výročí narození Antonína Dvořáka. Více viz www.antonindvorakmladym.cz Předsedové (od počátku existence spolku): JUDr. Maxmilián Leiser, Dr.h.c. Josef Suk (skladatel) , JUDr. Richard Stretti, Dalibor C. Vačkář, PhDr. Jarmil Burghauser, Radoslav Kvapil, Prof. Radomil Eliška, PhDr. Markéta Hallová
Čestní předsedové (po roce 1989):
Místopředsedové (od počátku existence spolku):
Jednatelé (od počátku):
Čestní členové (nekompletní přehled, jména uváděna bez titulů):
Bližší viz slovníkové heslo: SPOLEČNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA autorky Markéty
Hallové v internetovém Českém hudebním slovníku osob a institucí, portál
Centra hudební lexikografie při Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně |
|
|
![[Probíhají úpravy]](images/undercon.gif)